Pro celý tým to byl v tom pařáku náročný víkend. Bylo kvůli extrémním teplotám potřeba dělat něco jinak než obvykle?
No, někteří hledali svetry. (směje se) Teď vážně. Přivezli jsme s sebou ventilátor s půlmetrovými lopatkami, abychom přes den vyháněli horko z boxu a večer dostávali chladnější vzduch zase dovnitř. No a samozřejmě narostla spotřeba chlazených nápojů.
Venku 40 stupňů, asfalt 70. Na kolik se v takovém počasí zahřály motorky?
Uvedu názorný příklad – Ducati měla ještě pět hodin po závodě, tedy o půl desáté večer, stále teplotu 38 stupňů. Po jízdě se třeba na zadním tlumiči nedala vůbec udržet ruka a na přední vidlici jste s prsty vydrželi jen pár sekund.
Jak hodnotíš průběh závodního víkendu? A je tahle trať těžká i v běžném počasí?
Most je velmi specifická trať. Najdete tady vše – velmi pomalou šikanu i zatáčky ve vysokém náklonu a rychlosti přesahující 150 km/h.
Nebyl to nejjednodušší víkend. Potýkali jsme se s technickým problémem u Aprilie a drobným pádem u Ducati. Přesto jsme vše zvládli a celý tým v průběhu víkendu prokázal neoblomnost a tah na branku. Maks to zpečetil krásným šestým místem v nedělním závodě. Filip bohužel nemohl zužitkovat náš pokrok v průběhu víkendu, protože nedělní závod byl zrušen.
Jak náročné je připravovat dvě závodní motorky různých značek, když každá vzniká na jiném konci republiky?
Přípravu máme rozdělenou na dva tábory. O Ducati se staráme u nás na Ostravsku a o Aprilii se starají na druhém konci republiky u Domažlic. Nejnáročnější je na tom logistika – sladit vše tak, aby bylo vždy ve správný čas na správném místě.
Liší se v něčem spolupráce s Filipem a s Maksem?
Určitě. Filip přesně ví, jaké nastavení od motorky chce. Pokud ho nemá na 100 %, dokáže to kompenzovat. Maks je téměř o tři roky mladší a je to jeho první zkušenost s profesionálním týmem, takže se vše teprve učí. My jsme jeho průvodcem a partnerem na této cestě.
Měl jsi někdy sám závodní ambice, než ses rozhodl to předat mladším?
Než jsem začal provozovat SP race project, sám jsem se pohyboval na agenturním ježdění. Jednou jsem si vyzkoušel profesionální závody v podobě Podzimní ceny Brna, kde jsem na Aprilii tehdy skončil na krásném třetím místě. Tím pro mě moje kariéra jezdce vlastně skončila a začal SP race project.
Příští závody vás čekají v německém Oscherslebenu na přelomu července a srpna. Teď máte měsíc na regeneraci. Bude čas na odpočinek? Jak náročná je pro tebe příprava mimo závodní víkendy?
Času na odpočinek příliš není. Mezi závody je pokaždé potřeba motorky perfektně připravit na následující akci. A také stále vymýšlíme inovace, abychom byli příště zase o chlup lepší.
Náročnost příprav je extrémní, protože jsme mladý tým. Veškeré struktury a procesy teprve budujeme, přesto předvádíme excelentní výsledky nejen na trati.